Přeskočit na:





    V období po druhé světové válce se v Československu mohutně rozvíjela těžba nerostných surovin a zvláště se hledali pyrity, investovaly se miliardy korun na průzkum a těžbu. V letech 1951-1953 se prováděl i v Lukavici geologický průzkum, částečně otevřel Bartolomějskou šachtu, nové šachtice a vrty, nejen v obci, ale i v okolí.
    Při průzkumu v letech 1952 - 1953 byly staré důlní prostory zpřístupněny jen z malé části, značná část prvního patra v hloubce 23 m a nepatrná část patra třetího v hloubce 66 m. Spodnější patra dolů i Bartolomějská jáma pod úrovní 66 m (třetí patro) zůstaly i nadále zatopeny kyselymi vodami, v podstatě zředěnou kyselinou sírovou. Čerpadla (zvl. nautily) byla po několikahodinovém provozu zničena. To byl jeden z důvodů, proč nebyly doly v padesátých letech více zpřístupněny. Materiálem z hald byly zaváženy staré písníky v okolí obce, nebo byly z větší části urovnány a zavezeny zeminou.

    Vrtů a šachtic bylo celkem asi 13 a obnovena byla stará šachta, jejíž poloha byla zjištěna na starých mapách a částečně pamětníky dolování. Byl to nejstarší občan J. Burkoň a J. Capoušek, kteří na dolech pracovali.


    Horník J. Burkoň fotografovaný v květnu 1950 jako jeden z posleních pamětníků dolování pyritu v Lukavici.


    Byla postavena primitivní těžní klec, těsně na křižovatce stála bouda s vrátkem, který obstarával pohon těžní klece, odpad byl odvážen úzkou dráhou na haldu přes silnici. Pod zemí byly obnoveny staré chodby. Podobná šachta byla podél silnice, směrem k Vížkám a zbyla po ní halda hlušiny vynesené z dolu. Při těchto důlních pracích narazili na silný pramen vody, podle pamětníků tak mocný, že by stačil zásobovat vodou celou Lukavici, které jinak se nedostává. Rovněž na silný vodní pramen narazili při pokusné šachtici u usedlosti Františka Klapky „na Lakotě“. Třetí šachta byla pod Jahodnicí podle cesty do Dol.(Lukavická kronika)


    Rozkopané haldy v Lukavici při těžbě okrů používaných jako suroviny při výrobě barev. Březen 1950.


    Provizorní šachta Bartolomějské jámy v únoru 1952.


    Výstavba šachty v místě původní Bartolomějské jámy na lukavickém pyritovém ložisku. Srpen 1952.


    Průzkum v roce 1953 při silnici do Nasavrk.


    Koncem 20. století byla opět věnována pozornost lukavickému regionu, ale ne již kvůli pyritům. Pyrity se zde vyskytují ve zvláštních horninách, tzv. porfyroidech a sericitických břidlicích. Tyto horniny obsahují velké množství kaolinické hmoty. Řada jílových materiálů se vyskytuje v území od Výsonína a Skalky k Lukavici. Jsou tam předběžně ověřené zásoby a hlavně se ukázalo, že surovina by byla vhodná pro výrobu sanitární keramiky, obkladaček a keramických dlaždic.

    Rok 1993. Starosta seznámil přítomné s žádostí Pošt. keramických závodů o geologický průzkum. Jedná se o průzkumné vrty, které by měly zjistit velikost ložiska jílů.(Výpisy z plenárních zasedání MNV Lukavice - Výsonín)